Pitný režim v těhotenství a při kojení

Pitný režim je v období kojení opravdu hodně důležitý – prostředí pro metabolické děje, transport živin, plynů a odpadních látek, regulace tělesné teploty, zdroj dobře vstřebatelných minerálů atd.

Je naprosto nezbytné, aby kojící maminka denně vypila minimálně 2,5 - 3 l tekutin (30 – 45 ml/kg).
Ideálně by mělo dojít k příjmu tekutin i 10 až 15 minut před kojením.

Zásady pitného režimu, které by měla těhotná a kojící žena dodržovat:

  • Potřeba tekutin je velmi individuální, v závislosti na vnějších a vnitřních podmínkách. Pokud žena kojí příjem tekutin formou nápojů by neměl klesnout pod 2,5 l/den.
    Samozřejmě také záleží na příjmu tekutin formou potravin. Pokud přijímáte vysoké množství vody formou potravin (ovoce, zelenina, polévky, mléko a mléčné nápoje aj.), příjem tekutin formou nápoje může být nižší.
    Optimálně se doporučuje v těhotenství přijmout více než 2 l tekutin za den, v období kojení se toto množství zvyšuje na více než 2,5 l/den.
    Dále také záleží na ročním období a tělesné aktivitě.
    Rychlý a jednoduchý test: Zda je tělo dostatečně zásobené vodou lze zhodnotit z barvy moče. Moč by měla být jemně nažloutlá, pokud je moč sytě žlutá, může značit dehydrataci.
  • Je třeba pít v průběhu celého dne tak, aby organismus dostával tekutiny průběžně a v dostatečném množství. Pravidelným přísunem tekutin žena zabrání pocitu žízně, který je už počátečním příznakem dehydratace.
  • Ideální teplota nápoje se má pohybovat 16 °C (min. 10 °C) nebo i vyšší.
  • Při nákupu balených vod je důležité sledovat obsah minerálních látek, především celkovou mineralizaci.
  • Dobrým doplňkem pitného režimu jsou i polévky a ovoce.

Jaké tekutiny vybírat?

Základ pitného režimu by měla tvořit nezávadná pitná voda a neperlivé stolní vody. Vhodným doplňkem jsou čaje, ředěné džusy a mošty.

Voda

V ČR se vyskytuje celá škála nejrůznějších druhů vod, v kterých je pro Vás možná těžké se zorientovat, proto tu máme pár rad.
Vody dostupné na našem trhu se rozdělují podle požadavků na zdroj, způsobu úpravy, mikrobiologických, chemických a fyzikální ukazatelů.
Balené vody se rozdělují na pitnou vodu balenou, kojeneckou vodu, pramenitou (stolní) vodu, vodu minerální, balené léčivé vody. 
Kromě balených vod je pro běžnou konzumaci určena i nezávadná pitná voda z vodovodu.

Jak se vyznat v balených vodách

Spotřeba balených vod v ČR stále roste a nabídka na trhu je veliká až nepřehledná. Jaké jsou tedy druhy balených vod, jejich základní vlastnosti a použití?

Balená kojenecká voda je výrobek z kvalitní vody z chráněného podzemního zdroje, který je vhodný pro přípravu kojenecké stravy a k trvalému přímému požívání všemi skupinami obyvatel.
Celkový obsah minerálních látek může být nejvýše 500 mg/l.
Protože u této vody je zakázána jakákoli úprava měnící její složení, je kojenecká voda jedinou balenou vodou, u které je zaručeno původní přírodní složení.

Balená pramenitá voda je výrobek z kvalitní vody z chráněného podzemního zdroje, který je vhodný k trvalému přímému požívání dětmi i dospělými.
Celkový obsah minerálních látek může být nejvýše 1000 mg/l (tedy stejně jako u pitné vody) a voda může být upravována jen fyzikálními způsoby.
Termín pramenitá voda nahradil dřívější stolní vodu. Do balené kojenecké ani pramenité vody nelze přidávat žádné látky s výjimkou oxidu uhličitého.

Balená přírodní minerální voda je výrobek z chráněného podzemního zdroje přírodní minerální vody schváleného Ministerstvem zdravotnictví.

Na etiketách balených kojeneckých, pramenitých a přírodních minerálních vod musí být uveden název zdroje, ze kterého je voda čerpána a lokalita, kde se zdroj nachází. Také musí být uveden údaj o charakteristickém složení.
Pozor: Balenou přírodní minerální vodu a balenou pramenitou vodu lze uvést do oběhu s označením „vhodná pro přípravu kojenecké stravy“, ale pouze tehdy, pokud ve všech jakostních ukazatelích vyhovuje požadavkům pro kojeneckou vodu. Uvidíme-li tedy minerální nebo pramenitou vodu označenou jako „vhodnou pro přípravu kojenecké stravy“, měli bychom vědět, že kvalitou by měla být srovnatelná s kojeneckou vodou, ale na rozdíl od kojenecké vody prošla nějakou úpravou.

Balená pitná voda je výrobek splňující požadavky na pitnou vodu, takže jakostí a požadavky je shodná s běžnou „vodou z kohoutku“.
Na rozdíl od výše uvedených druhů balených vod lze balenou pitnou vodu uměle doplňovat minerálními látkami (vápník, hořčík, sodík a draslík atd.) a to je označeno slovy „uměle doplněno minerálními látkami – mineralizovaná pitná voda“.

Rady spotřebitelům balených vod

Bez omezení lze pít kojenecké, pramenité a slabě mineralizované přírodní minerální vody bez oxidu uhličitého.

Balená pitná voda nemá ve srovnání s vodovodní vodou prakticky žádné přednosti.

U přírodních minerálních vod se jejich vhodnost k běžnému pití odvíjí od obsahu jednotlivých i celkových minerálních látek. Všímejte si proto jejich složení nebo aspoň hodnocení podle stupně mineralizace:

  • velmi slabě mineralizované vody - hodí se pro stálé pití
  • slabě mineralizované vody - hodí se pro běžné pití, pokud nejsou uměle syceny oxidem uhličitým
  • středně mineralizované vody - měly by být pouze doplňkem, měly by se střídat a množství by nemělo v průměru přesáhnout 0,5 litru za den
  • silně mineralizované vody - jen výjimečně a v omezeném množství
  • velmi silně mineralizované vody - jen jako lék pod dohledem lékaře

Můžete si čas od času dopřát i minerálku, ale pozor na bublinky! Oxid uhličitý může totiž podporovat zvracení a ovlivňovat pH vnitřního prostředí organismu. U kojeného dítěte může oxid uhličitý podporovat dětské koliky.

Základ pitného režimu tvoří tedy nápoje s nízkou kalorickou hodnotou – voda kojenecká, pramenitá, kvalitní vody z veřejného vodovodu, minerální vody se slabou mineralizací.

Z hlediska dlouhodobého příjmu jsou Státním zdravotním ústavem (SZÚ) doporučeny optimální hodnoty některých hlavních minerálních látek ve vodě:

Ukazatel

Optimální obsah

RL – rozpuštěné látky (ukazatel celkového obsahu minerálních látek)

150 až 400 mg/l

Ca++ – vápník

40 až 70 (minimálně 30) mg/l

Mg++ – hořčík

20 až 30 (minimálně 10) mg/l

Na+ – sodík

5 až 25 mg/l

K+ – draslík

1 až 5 mg/l

Cl- – chloridy (*)

méně než 50 mg/l

SO4- – sírany (*)

méně než 50 mg/l

HCO3- – hydrogenuhličitany (**)

100 až 300 mg/l

F- – fluoridy

0,1 až 0,3 mg/l

NO3- – dusičnany

méně než 10 mg/l

Čaj

U čajů je problémem vysoký obsah tříslovin, které mohou v těhotenství i při kojení prohlubovat již existující problémy se zácpou.
Navíc tyto látky mají vliv na vstřebávání železa, který je v tomto období velmi nežádoucí.

Pokud chcete pitný režim doplnit čajem vyberte si raději čaj zelený, bílý nebo ovocný, případně směsi připravené přímo pro kojící.
Zelený čaj je vhodný vzhledem k jeho protizánětlivým, protiagregačním účinkům i pro jeho pozitivnímu efektu v prevenci zubního kazu. Ale ani zelený čaj nelze doporučit jako hlavní zdroj tekutin pro pitný režim, je třeba pitný režim doplnit i o jiný druh tekutin (vodu).

Z hlediska pitného režimu jsou výhodné i ovocné čaje, protože neobsahují kofein a vysoké množství tříslovin. Nevýhodou ovocných čajů je obsah jejich přídatných látek, proto je nutné přečíst si před nákupem složení. Některé přídatné látky nemají ale negativní vliv na lidské zdraví jako např. kyselina askorbová (kód E 300), ale většinu těchto látek je zbytečné do lidského organismu dodávat.

Pozor na bylinkové čaje - při užívání nesprávných bylin může být vliv na kojení i velmi negativní, proto je nutné velmi opatrně vybírat.

Černé čaje: Tento druh obsahuje právě vysoký obsah tříslovin, proto ho nelze jako základ pitného režimu určitě doporučit. Určitou alternativou, je snížení doby luhování tohoto čaje, protože třísloviny se do vody začínají uvolňovat až po 3–4 minutách.

Džusy, nektary, ovocné a zeleninové nápoje

Pitný režim můžete doplnit i zeleninovými a ovocnými ředěnými džusy a mošty.
Džus je nápoj, který obsahuje vysoké množství ovocné či zeleninové šťávy a to více jak 50 %. Stoprocentní džusy nesmí být při výrobě ředěny vodou, proto vyberte je a doma si je nařeďte vodou. 

Mléko a mléčné výrobky

Dalším vhodným zdrojem tekutin je mléko a zakysané mléčné výrobky, které Vám navíc pomohou doplnit potřebnou dávku vápníku.

Určitě se vyvarujte syrového nepřevařeného mléka. Může být kontaminováno některými mikroorganismy.

Mléko ale není nutnost. Ženy, které nejsou zvyklé pít mléko, by se do toho neměly kvůli kojení rozhodně nutit. Pití mléka nijak laktaci neovlivňuje. Pokud budete mléko pít, vybírejte nejlépe polotučné. Dále můžete zařadit zakysané mléčné výrobky jako třeba kefír nebo acidofilní mléko.

Méně vhodné nápoje

Nápoje s vysokým obsahem sacharidů obsahují zbytečně vysoké množství energie (sirupy, džusy, slazené limonády, kolové nápoje, energetické nápoje). Navíc většina těchto nápojů obsahuje i vyšší množství přídatných látek, jejichž příjem není žádoucí. Úplně se vyvarujte nápojů s chininem (tonik) a energetických nápojů.

Pití černého čaje a kávy není třeba zcela „vyškrtnout“, ale záleží na množství a vzhledem k diuretickým účinkům by mělo být vždycky ve stejném množství doplněno vodou.

Kofeinu se budeme věnovat v dalším článku.

Alkohol

Příjmu alkoholu při kojení byste se měly také vyvarovat, přechází totiž do mléka. Pokud přece jen máte chuť na jednu skleničku vína nebo piva, dejte si ji těsně po kojení. Není žádný důkaz o příznivém působení konzumace alkoholu na laktaci. Určitě nepijte tvrdý alkohol.

S ničím se to nemá přehánět

Naopak příliš vysoký příjem tekutin může vést k otokům, proto to nepřehánějte ani s velkým množstvím vody. 

Jak podpořit dostatečný pitný režim?

K pití se prostě musíte donutit. Připravte si dvoulitrovou láhev a noste ji všude s sebou, upíjejte kdykoliv si vzpomenete. Ale pozor, ne najednou velké množství, pijte po malých doušcích celý den. 

Další pomůckou, jak si postupně zvyknout na větší pitný režim, je nastavit si každou hodinu budík a napít se postupně 3 doušky, druhý den 4 a dále postupovat. Naučíte se to snáze.

Tak: Na zdraví !

Zdroje:
MUDr. František Kožíšek, CSc.Státní zdravotní ústav. Rady spotřebitelům balených vod. http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/rady-spotrebitelum-balenych-vod
SCHNEIDEROVÁ, D. Kojení: nejčastější problémy a jejich řešení. 2002
Hronek M. Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. 2004
Pokorná J., Březková V., Pruša T. Výživa a léky v těhotenství a při kojení. 2008

 

 

 

Autor článku

Mgr. Martina Vrbická
Obrázek uživatele Mgr. Martina Vrbická

Na tomto webu tvořím jídelníčky, články a diskuze a jsem tu pro Váspomoci Vám se zdravým jídelníčkem, a pro Vaše dotazy a podporu v nesnázích.

Ve své práci a při tvoření jídelníčků kladu hlavní důraz na používání běžně dostupných potravin, ne nějakých výživových doplňků.