Sacharidy jsou další základní složkou stravy.
Jsou pro náš organizmus hlavním zdrojem energie.
Dříve byly sacharidy nesprávně označovány pod názvy: uhlovodany, uhlohydráty, karbohydráty nebo cukry.
Jak sacharidy dělíme?
Sacharidy dělíme podle počtu cukerných jednotek.
- Monosacharidy mají jednu cukernou jednotku. Patří sem hlavně glukóza, fruktóza a galaktóza.
- Disacharidy mají dvě jednotky, patří sem především: sacharóza, laktóza a maltóza. Monosacharidy a disacharidy označujeme souhrně názvem jednoduché cukry.
- Polysacharidy (komplexní cukry, složené sacharidy) jsou tvořeny z více cukerných jednotek, jsou zastoupeny hlavně glykogenem, škrobem a vlákninou.
Jednoduché cukry jsou hlavně součástí sladkostí, medu, ovoce a dalších energeticky bohatých potravin.
Složené sacharidy můžeme najít hlavně v obilovinách, bramborách ale i v luštěninách.
Energetická hodnota 1 g sacharidů je přibližně 17 kJ.
Sacharidy jsou v potravinách zastoupeny v různém množství.
Minimální množství obsahuje maso, uzeniny, sýry, vejce a většina druhů zeleniny. O něco více sacharidů mají ořechy, mléko, tvarohy a jogurty a ovoce.
Pečivo, obiloviny, brambory a rýže jsou již dost koncentrované zdroje sacharidů.
Většinu přijímaných sacharidů by měly tvořit polysacharidy z různých druhů zeleniny, obilovin a luštěnin.
Typ a forma přijímaných sacharidů totiž do velké míry ovlivňují pocit sytosti, a tedy i celkový příjem energie. Oproti tomu potraviny s vysokým zastoupením jednoduchých sacharidů se tráví velmi rychle, dochází k rychlému vzestupu hladiny krevního cukru, což rozkolísá jeho hladinu a vyžaduje to také větší množství inzulinu. Následný pokles glykemie může být strmý, což vede k rychlému a intenzivnímu pocitu hladu.
Našemu tělu škodí jejich nedostatek stejně jako přebytek.
Nedostatek sacharidů vede k úbytku svalové hmoty, což není pro naše tělo dobře, protože hrozí o to více nebezpečí jo-jo efektu. Tento nedostatek je často způsoběn některými redukčními dietami.
Ale ve všech vyspělých zemích je problém opačný - přebytek sacharidů - hlavně jednoduchých cukrů. Jejich příjem je u nás až 40 kg/os/rok. Což je opravdu vysoké číslo.
Důležitá je tedy vyváženost živin v celém jídelníčku. Každá makroživina má svoji funkci a důležitost.
Zdroje:
Kunová V. Zdravá výživa. Grada. 2004
Chat (