Troška teorie
Oleje jsou zásobní látky rostlin, ukládají se hlavně v plodech a semenech, ale i v jiných částech rostlin.
Oproti živočišným tukům mají rostlinné mnohem větší podíl nenasycených mastných kyselin (výjimkou jsou palmový, palmojádrový a kokosový olej, u kterých převažují nasycené mastné kyseliny), proto bychom jím z výživového hlediska měli dát přednost před živočišnými tuky.
Rostlinné oleje našemu organismu dodávají ty mastné kyseliny (esenciální polynenasycené mastné kyseliny), které si tělo nedokáže samo nijak vyrobit, a přesto je nutně potřebuje.
Nenasycené MK jsou pro organismus prospěšnější, protože snižují cholesterol a mají antioxidační účinky. Oproti tomu nadbytek nasycených mastných kyselin podporuje vznik kardiovaskulárních onemocnění.
Důležité je ale i složení nenasycených mastných kyselin, způsob získávání oleje a takzvaný kouřový bod (bod přepálení tuku).
Složení nenasycených mastných kyselin
Nenasycené mastná kyseliny můžeme rozdělit na mononenasycené(MUFA) a polynenasycené(PUFA) mastné kyseliny.
Z pravidla platí, že čím více MUFA oleje obsahují, tím vydrží vyšší teplotu - dají se použít při přípravě jídel do 180 stupnů (olivový, řepkový). Naproti tomu oleje, které obsahují velké množství PUFA, jsou teplotně nestabilní a použití mají výhradně pro studenou kuchyni (lněný, konopný).
Důležité není jen množství, ale i složení přijímaných mastných kyselin – aby prospívaly našemu zdraví, měli bychom jíst nejvýše 5x více omega-6 mastných kyselin než omega-3 mastných kyselin. Problém s příjmem omega-6 mastných kyselin většinou nemáme, zato omega-3 mastných kyselin máme často nedostatek (hlavně kvůli nízkému příjmu ryb).
Spolu s příznivějším složením matných kyselin jsou rostlinné oleje, především ty lisované za studena, prospěšné také obsahem dalších látek, které v živočišných tucích nenajdeme – např. antioxidanty, některé vitamíny a minerální látky.
Ale pozor energetická hodnota rostlinných olejů a živočišných tuků je stejná.
Na smažení – jedině rafinovaný olivový nebo řepkový olej
Je třeba rozlišovat také oleje podle jejich vhodnosti na teplou nebo studenou úpravu.
Na studenou kuchyni je nejvhodnější extra panenský olivový olej, jelikož si zachovává cenné látky jako jsou vitamíny a minerální látky. Zahřátím oleje všechny cenné látky ztrácí účinek.
Pro tepelnou úpravu vybírejte oleje rafinované – řepkový nebo olivový.

Proč je nejvhodnějším olejem ten řepkový?
Řepkový olej obsahuje stejně jako olivový olej především mononenasycené mastné kyseliny. Je vhodný nejen pro studenou kuchyni, ale také například pro smažení. Mononenasycené mastné kyseliny v řepkovém oleji jsou totiž tepelně stabilnější. Svým složením je řepkový olej v současnosti jedním z nejvhodnějších vůbec a v kuchyni by měl nahradit oblíbený olej slunečnicový.
Navíc má výhodný poměr omega 3 a omega 6 mastných kyselin, čímž vyniká mezi dalšími oleji.

Jak správně nakoupit?
Rostlinné oleje ztrácejí svou kvalitu především časem, světlem a teplotou.
Při nákupu bychom měli tedy vždy zkontrolovat neporušenost obalu a datum minimální trvanlivosti.
Aby si olej uchoval co nejdéle své vlastnosti, chraňte ho před přímým světlem – ideální je, když má i obal tmavou barvu. Podle tmavého zabarvení obalu můžete jednoduše poznat ty kvalitnější oleje, protože u méně kvalitního oleje, nebude pravděpodobně výrobce investovat do lepšího obalu.
Jaké druhy můžeme najít?
Na našem trhu jsou to oleje arašídový, dýňový, kokosový, konopný, lněný, mandlový, olivový, palmový, řepkový, sezamový, slunečnicový, rýžový a sójový.
V dalších pokračováních tohoto článku si jednotlivé druhy představíme detailněji.
Podle zpracování rozlišujeme tyto druhy olejů:
- Extra panenský (extra virgin) – je získaný prvním lisováním plodiny za studena, neprochází chemickou ani tepelnou úpravou.
- Panenský (virgin) – vzniká také lisováním za studena, ale ne při prvním lisování, má nižší kvalitu než extra panenský.
- Rafinovaný – získává se lisováním plodiny působením vysokých tlaků za tepla. Rafinací ztrácí olej většinu vitamínů, antioxidanty a další cenné látky.
- Olej z pokrutin – je získaný rafinací z drti zbylé po lisování plodiny za studena.
- „Obyčejný“ olej (bez označení) – obvykle je směsí rafinovaných olejů s panenskými.
Zdroje:
Vím, co jím. Video - Jak vybírat oleje. http://www.vimcojim.cz/cs/spotrebitel/videa/Jak-vybirat-oleje__s593x7755.html
Víš, co jíš/teens. Rostlinné tuky a oleje. http://www.viscojis.cz/teens/index.php?option=com_content&view=article&id=158%3A153&catid=107%3Arostlinne-tuky-a-oleje&Itemid=156




Chat (