Jak se orientovat v údajích na obalech

Všude slyšíte, jak je nutné číst etikety na potravinách.

Ale jak se v nich vyznat, že?

Údaje na obalech jsou důležitým vodítkem pro jejich výběr a jejich četba by měla být pravidelnou součástí našeho přístupu k vlastnímu zdraví.

Z etiket můžete získat mnoho důležitých informací o výrobku.

Naše kondice a zdraví začíná už nákupem.

"Midnight in a supermarket" od "Cyril Caton" licencováno pod CCBY2.0.

Na každém obalu nebo etiketě bychom měli najít:

1.) NÁZEV VÝROBKU

Už toto označení nám dává určitou informaci o tom, co od výrobku očekávat.

Při výběru potravin můžete využít poměrně jednoduché metody rozlišování stupně kvality potravin. Evropská legislativa, stejně jako ta naše – naše často ještě o trochu přesněji, určuje podmínky ke stanovení většiny názvu potravin. Jsou vždy spojené s deklarací kvality nebo složení. Tyto zásady ale platí jen pro české výrobky, které byly vyrobeny u nás. Název musí také obsahovat údaj o fyzikálním stavu potraviny nebo o způsobu její úpravy (v prášku, mletá, drcená, sušená, instantní, zmrazená, uzená, sterilovaná, pasterovaná...).

2.) VÝROBCE NEBO PRODEJCE

Na obalu musí být uveden název a adresa výrobce, aby zákazník věděl, koho kontaktovat v případě, že chce zboží reklamovat nebo získat další informace o výrobku. Místo výrobce to může být i balírna, dovozce nebo prodejce. Ten, kdo je uveden na obale, odpovídá za výrobek. Navíc je u ovoce, zeleniny a masa povinné uvedení země původu.

3.) MNOŽSTVÍ

Čisté množství výrobku v jednotkách objemu u kapalin (ml, l) a jednotkách hmotnosti (g, kg) u ostatních výrobků. V případě více kusů v balení se uvádí i počet kusů, pokud je obal neprůhledný a spotřebitel nemá možnost se o počtu kusů sám přesvědčit.

U potravin v nálevu (ve vodném roztoku, v oleji, v tomatě...) musí být uvedena i hmotnost pevného podílu.

4.) TRVANLIVOST – tento údaj je dvojího druhu: datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti.

* Použitelnost označená slovy „spotřebujte do“ (a označením dne a měsíce) se používá u čerstvých potravin podléhajících rychlé zkáze (např. u mléčných výrobků). Po uplynutí tohoto data se výrobky nesmějí prodávat a neměly by se konzumovat. Pokud je výrobek označen datem použitelnosti, musí být vždy doplněn údaj o konkrétních podmínkách skladování.

* Označení „minimální trvanlivost“ se používá u potravin, které lze uchovávat déle (např. rýže, koření). Po tomto datu se mohou výrobky ještě prodávat, ale musí být zdravotně nezávadné a musí být nabízeny odděleně s upozorněním na prošlou trvanlivost. Za kvalitu pak ručí prodávající.

Žádné datum trvanlivosti nemusí mít: lihoviny, vína, čerstvé ovoce a zelenina, čerstvé pečivo, sůl, cukr, ocet.

U zmražených potravin se pak uvádí ještě datum zmrazení. U potravin, kde existuje riziko poškození, zdravotní nezávadnosti či zhoršení deklarované jakosti nesprávným skladováním, je uváděn také způsob skladování.

5.) NÁVOD K PŘÍPRAVĚ - pokyny k použití musí být u potravin, které před spotřebou vyžadují určitý způsob zpracování.

6.) SLOŽENÍ

Ve složení musí být sestupně uvedeny všechny složky potraviny v pořadí, přídatné látky (antioxidanty, barviva, sladidla, kypřidla...), látky určené k aromatizaci a potravní doplňky (vitaminy, minerální látky...). Složení se nemusí uvádět u jednosložkových potravin, balených vod bez příchutě označených jako sycené, u kvasného octa a také u másla, kysaného mléka a smetany, pokud k nim nebyly přidány jiné složky.

Pokud je některá složka uvedena přímo v názvu výrobku (např. rajčatová polévka, sýr se šunkou) nebo vyobrazena na obale, musí být také uveden její procentní podíl.

I rychlé prověření surovin, ze kterých se potravina skládá, Vám může mnohé napovědět. Je dobré se také držet těchto zásad:

• Vyhýbejte se potravinám obsahujícím ve větším množství složky, které jsou nezdravé, nebo kterým se z nějakých důvodů potřebujete vyhnout či které potravinu znehodnocují. Patří sem například:

  • Rafinovaný cukr

  • Různé nasycené tuky – podle nové legislativy je údaj o nasycenosti tuků povinný

  • Příliš velký počet přídatných látek (éček)

  • Velké množství soli a konzervantů

  • Příliš mnoho různých „plnících“ látek, které potravinu znehodnocují a snižují jejich nutriční kvalitu

  • Příliš velký obsah vody a malý obsah základní suroviny

• Kupujte spíše potraviny, které jsou co nejméně průmyslově zpracovány. Ušetříte se tak nejen množství éček, ale také například trans tuků, cukrů a dalších nevhodných živin potravin, které nemusí být zdraví prospěšné. Pravidlo zní: čím méně dochucovadel a čím jsou základní suroviny méně zpracované, tím lépe.

7.) UPOZORNĚNÍ PRO ALERGIKY
Ve složení potraviny musí být uvedeny i alergenní složky.

8.) NUTRIČNÍ HODNOTY
Uvádět energetickou hodnotu a další výživové údaje je zatím povinné jen u potravin pro zvláštní výživu, na doplňcích stravy nebo u potravin, které uvádějí nějaké výživové tvrzení upozorňující na zvláštní charakter potraviny. Přesto většina výrobců tyto údaje naštěstí uvádí. Údaje se uvádějí v množství na 100 g/100 ml nebo na dávku, jejíž množství je vyznačeno, nebo na porci, pokud se uvádí, kolik porcí je v balení obsaženo. Uváděné hodnoty jsou průměrné a založené na analýzách nebo výpočtech.

Doporučené denní hodnoty pro průměrného člověka jsou:

Celkový denní příjem energie: 2 000 kcal (8 400 kJ)

Denní příjem tuků: 70 g

Z toho nasycených tuků: 20 g

Denní příjem bílkoviny: 50 g

Celková denní váha sacharidů: 270 g

Denní příjem vlákniny: 25 g

Jednoduché sacharidy (cukry) 90 g

Denní dávka sodíku/soli 2,4 g/6 g

Poznámky:

• Všechny údaje se vztahují na potravinu ve stavu, ve kterém je prodávána.

• Na některých potravinách se objevují také tzv. „nutriční bubliny“, což jsou vlastně procentuální podíly z doporučeného denního množství energie, bílkovin, sacharidů, cukrů, tuků, nasycených mastných kyselin, vlákniny a soli (nebo její energie) při spotřebě 100 g, 100 ml potraviny nebo jedné její porce.

9.) ZNAČKA BIO
Tuto značku používají potraviny pocházející z ekologického zemědělství, které dodržuje nároky na ochranu přírody, způsob hnojení, ochranu proti škůdcům, životní podmínky zvířat atd.  

10.) NEPOVINNÉ ÚDAJE Výrobce může uvést jakékoliv další informace, které považuje za důležité. Musí být však pravdivé a nesmí být v rozporu se zákonem o potravinách.

11.) EAN
Je to kód, který využívají obchodníci pro označení zboží. První dvě nebo tři číslice označují zemi (ČR má 859), ve které je společnost zapojená do systému, ale výrobek může být vyroben kdekoli ve světě.

Od 13.12. 2014 přichází v platnost nová evropská legislativa, která nám všem spotřebitelům pomůže v lepší orientaci v údajích na obale. Výrobci potravin dostávají stanoveno, co vše musí být na obale všechno uvedeno a jak velké musí být písmo, takže už nebude třeba chodit do obchodu s lupou.

Povinné uvádění nutričních hodnot je bohužel stanoveno až na rok 2016. Většina výrobců ale již postupně obaly těmito údaji doplňuje.